Obecní úřad KOMORNÍ LHOTKA
Komorní Lhotka čp. 27
739 53 Hnojník
tel: 558 696 826
email: urad@komorni-lhotka.cz


Historie Sboru dobrovolných hasičů Komorní Lhotka

21.01.2015 15:52

Stručná historie Sboru dobrovolných hasičů v Komorní Lhotce


Je tomu již přes 110 let, kdy byl v Komorní Lhotce ustaven protipožární spolek. A proto, že to bylo v době Rakousko-uherské monarchie, kdy byla úřední řečí němčina, spolek nesl německý název Freiwillige Feuerwehr. Dlužno vzpomenout alespoň některé obětavé činovníky, kteří stáli u kolébky této organizace nebo pokračovali v činnosti svých předchůdců.

Založení sboru:

Samotné založení SDH se uskutečnilo na schůzi svolané z podnětu Obecního zastupitelstva v místní škole dne 2. dubna 1902. Na této schůzi starosta obce Adam Cichý v krátkém proslovu seznámil přítomné s úkoly požární ochrany a přesvědčil je, aby vstoupili do požárního spolku a stali se tak jeho aktivními členy. Přihlásilo se 22 občanů Komorní Lhotky. Odhlasovali zvednutím ruky, že do SDH vstupují dobrovolně a budou se řídit statutem a služebním řádem, který potvrdili svým vlastnoručním podpisem.

Byli to tito zakládající členové:

Cichý Jan
Kisza Pavel
Michalik Jan
Sztefek Jan
Cybon Jan
Kubeczka Josef
Michalik Pavel
Tomoszek Pavel
Chlopczyk Jan
Lotke Jiří
Mohyla Jan
Walach Karel
Chvistek Jan
Lotko Pavel
Noga Pavel
Wanok Pavel
Kavulok Jan
Matuszek Jan
Struhal Jan
Kavulok Jiří
Matuszek Jiří
Suszka Jan


Sbor dobrovolných hasičů zasáhl poprvé při velké povodni v červnu roku 1902 v Komorní Lhotce. Při požáru zasáhl poprvé ve Vojkovicích dne 20. října 1902, kde hořela hospodářská budova, stodola a kůlna u Pana Mojžíška. V naší obci SDH poprvé zasahoval při požáru u pana Sabely čp. 54 dne 2. června 1903.

První ruční stříkačka byla zakoupena v roce 1902 a byla uložena v kůlně vedle farské stodoly, kde byla až do roku 1920. Pak byla převezena na náměstí do bývalých obecních jatek jako do provizorního depa. Dalším zásahem v roce 1906 byl požár u pana Zagory čp. 123, kde shořely dva koně a veškeré hospodářské budovy. V této době se už jevila nutná potřeba výstavby požární zbrojnice pro uskladnění požárního nářadí a techniky. Aktivní členové sboru již od roku 1907 naléhavě žádali na svých výročních schůzích postavení zbrojnice. Trvalo hodně let než byly jejich požadavky
splněny. Konečně v roce 1925 v srpnu byla požární zbrojnice dána do provozu. Náklady na výstavbu činily 30 059,35 Kč. Místo pro postavení požární zbrojnice věnovala paní Křeměňová čp. 30.

Roky 1914 – 1939

Do roku 1914, kdy vypukla 1. světová válka, práce spolku probíhala normálně. Každoročně se konalo požární cvičení, zasahovalo se při požárech i povodních, konaly se zábavy, výlety apod. První světová válka přerušila tuto práci, protože všichni mladší členové sboru museli nastoupit do armády. Ve spolku figurovali pouze předseda Jan Cichý a členové Jan Mohyla a Jan Chvistek.

V roce 1919 tehdejší starosta hasičského sboru Jan Cichý, ředitel polské národní školy v Komorní Lhotce, byl předvolán do Opavy a byl zmocněn, aby hasičský sbor zreorganizoval tak, aby v místním hasičském sboru byly zastoupeny všechny národnosti. Tehdy bylo přijato do hasičského sboru 15 členů české národnosti. Po první světové válce, dne 22. února 1920 roku, se znovu sešlo 15 starých a 8 nových členů SDH. V tomto složení zahájili znovu činnost již v Československé republice.

První jubilejní slavnost se uskutečnila 17. července 1927 roku u příležitosti 25. výročí založení SDH. Do roku 1930 bylo stále vedení německé, a protože členové s tímto vedením nesouhlasili, rozdělil se požární sbor na dvě skupiny. Na valné hromadě dne 27. dubna 1930 roku vystoupili polští členové sboru proti přijetí 15. přihlášených českých občanů do hasičského sboru. Proto se dohodli místní čeští občané, že založí vlastní český sbor dobrovolných hasičů. Ustanovující schůze byla svolána dne 29. prosince 1930 roku. Na této schůzi byli zvoleni prozatímní funkcionáři sboru:

Starosta sboru – Rudolf Brejška a jednatel – František Farník. Stanovy sboru byly schváleny zemským úřadem v Brně výnosem č.j. 8358/V-13 ze dne 17. března 1931 roku a na první valné hromadě Českého hasičského sboru v Komorní Lhotce dne 17. března 1931 roku byl zvolen výbor hasičského sboru v tomto složení:

starosta – Adolf Ráb, polesný,

místopředseda – Rudolf Brejška, ředitel české školy,

jednatel – Andělín Bernát, poštmistr,

pokladník – Josef Hasser, vrchní četnický strážmistr

zbrojíř – Pavel Kavulok, tesař,

velitel – Pavel Adamec, obchodník,

zástupce velitele – František Farník, skladník prodejny Budoucnost,

první náčelník – František Pokorný, listonoš,

druhý náčelník – Adolf Dorda

Za účelem pořízení potřebné požární výzbroje a výstroje provedl pokladník Josef Hasser v obci a okolních vesnicích peněžní sbírku. Ze získaných peněz byly především zakoupeny pracovní blůzy a motorová stříkačka. Mimo získaných peněžních darů prostřednictvím Zemské hasičské jednoty v Opavě získal sbor půjčku 30 000 Kčs. Při peněžní sbírce na motorovou stříkačku poukázal 20. srpna 1933 roku slezský bard Petr Bezruč dar 100 Kč s tímto věnováním:

„Milí a vzácní pánové! Děkuji Vám ze srdce za Váš laskavý list a vzpomínku. Je to dávno, velmi dávno, co jsem stál pod Godulou. Dřímalo símě moravské pod zemí, nevěděl jsem, že vzejde po letech žeň švarná a bohatá, na níž máte zásluhy i Vy. Přejměte prosím drobný příspěvek 100 Kč, posílaných poukázkou na Váš Sbor, výloh dosti a podpory potřebuje.

Zůstávám se srdečným pozdravem Váš Petr Bezruč.“


Rovněž byla založena Ochotnicza Straż Pożarna s polským velením s třicetičlenným základním kádrem. Předsedou byl Josef Walach čp. 132 a velitelem Ondřej Kohut. Po roce 1930 přestoupila Ochotnicza Straż pożarna do Związku Polskich Straży Pożarnych v Československu. Tímto bylo potvrzeno definitivní rozdělení požárního sboru od německého velení. Polská Ochotnicza Straż Pożarna v Komorní Lhotce nadále rozvíjela svou činnost podle vlastního statutu, prováděla dobrovolné sbírky na pořízení výstroje a výzbroje apod.. Mimo svých cvičení Ochotnicza Straż Pożarna zasahovala společně v případě požáru nebo povodně s českým hasičským sborem. Ochotnicza Straż Pożarna měla průměrně 27 členů.

Za polské okupace v roce 1938 český hasičský sbor zanikl a za německé okupace v roce 1939 zanikl i polský sbor. Vedením německého požárního sboru byl pověřen v roce 1939 Štěpán Kisiala. Od roku 1941 Karel Tomoszek čp. 34.

Roky 1939 – 1948

Za německé okupace a v koncentračních táborech ztratilo své životy mnoho členů sboru.

V červenci roku 1945 byl na ustanovující schůzi za účasti bývalých členů hasičských sborů založen Sbor dobrovolných hasičů v Komorní Lhotce. Vedení se ujali tito členové:

předseda – Pavel Kavulok,

velitel – Jiří Badura,

jednatel – Miloš Kohut,

vzdělavatel – Štěpán Bijok.

V té době byl požární majetek zanedbaný, nebylo skoro žádné výzbroje a SDH začal svou činnost v podstatě od počátku. Ve zbrojnici zůstala jen přenosná motorová stříkačka, která nebyla v nejlepším stavu. Dvoukolová motorová stříkačka byla za okupace odvlečena do Dobratic odkud se vrátila poškozená. Navíc dluh nesplácený v době 2. světové války ve výši 13 000 Kčs vzrostl na 20 000 Kčs a musel být neprodleně splacen. Byly zakoupeny nejnutnější hadice a jiné potřeby. Místní hasičský sbor se snažil získat potřebné peníze z pořádání výletů, různých kulturních akcí apod.

Historie od roku 1948

V roce 1948 byl sestaven pětiletý plán činnosti s těmito úkoly: 1. provést generální opravu stříkačky 2. pořídit hasičské auto 3. provést nábor členů 4. pořídit stejnokroje pro členy 5. doplnit výzbroj a výstroj – hlavně hadice

V prvním roce pětiletky bylo zakoupeno dodávkové auto značky Citroen za 93 000 Kčs. V roce 1950 hasičský sbor čítal 53 členů a předsedou byl tehdy až do roku 1959 Štěpán Biják. V poválečných letech se požární sbor nezabýval jen zásahy u požárů, ale více se věnoval prevenci a zapojoval se i v budování nového společenského socialistického zřízení. Členové se účastnili brigád při sklizni v místním JZD, zvelebování obce, cvičení družstev do soutěže, pořádali přednášky, hasičské výlety a rovněž zajížděli do sousedních sborů a tak se vzájemně podporovali.

Postupem času se požární výstroj a výzbroj zkvalitňovala. V roce 1955 byl vyřazen vůz značky Citroen a požárnímu sboru byl přidělen armádní vůz značky RN s jeřábem. Tento vůz byl plošinový, a proto bylo nutné přistoupit k úpravě tak, aby mohl sloužit k bezpečné přepravě k zásahu. Nevýhodou však bylo, že tento vůz byl delší než prostor pro garážování. Proto dveře musely být nedovřeny, což v zimním období zpúsobovalo značné potíže. V roce 1958 byla zakoupena motorová stříkačka PS 8 s přívěsným vozíkem. Tato motorová stříkačka značně zvýšila akceschopnost požárního sboru. Akceschopnost požárního sboru se zvýšila nejen vylepšením požární techniky, ale také proškolováním velitelů, strojníků, řidičů, preventivních referentů a jiných členů.

V místním požárním sboru vykonali zkoušky řidičů motorových vozidel a obdrželi vůdčí listy II. stupně s omezením tito členové: Helena Dzitkova provdaná Smolonová, František Dorda, Štěpán Bijok, Karel Kohut, Miroslav Zícha a Karel Walach. Členka Emilie Kiszová absolvovala velitelský kurz KUPO v Ostravě. V roce 1956 byly ve zdejší obci konány před okresní zkušební komisi zkoušky pro dosažení odznaku „Vzorného požárníka“. Z místní jednotky Komorní Lhotka ze 14 přihlášených členů obstálo 9. Odznak Vzorný požárník získali: Emílie Dordová, Vlasta Bijoková, Helena Smolonová, Marta Szczeponcová, Jan Dorda, Vladislav Smolon, Jan Tomoszek, Jan Walach čp. 35 a Gustav Zelina.

Každoročně byla cvičena družstva do okrskových soutěží, ve kterých si požárníci ověřovali, svou připravenost a akceschopnost při zásahu.

Nelze vyjmenovat všechny detaily činnosti požárního sboru v různých obdobích, ale je třeba zdůraznit, že SDH našel své místo díky všestranné kulturní činnosti, která byla tehdy pociťovaná jako velmi potřebná pro upevňování kolektivu požárního sportu.

V roce 1959 se odstěhoval do Hnojníku předseda požárního sboru pan Štěpán Bijok a na jeho místo byl zvolen předsedou SDH pan Josef Vrbník, ředitel české národní školy, který po roce úspěšné práce byl přeřazen do jiné funkce do Frýdku–Místku.

Výborem SDH dne 16. března 1960 byl do funkce předsedy navrhnut pan Jan Kubaczka, který návrh přijal a byl všemi hlasy zvolen za předsedu SDH. Pod jeho vedením dosáhl sbor velmi dobrých výsledků -jak po stránce akceschopnosti sboru, tak i rozšířením členské základny, včetně zapojení velkého počtu mládeže do činnosti v požární ochraně. V této době měl požární sbor 82 členů polské i české národnosti, z toho 14 žen. Dále měl ve svém středu 15 žáků. Pan Jan Walach čp. 35 byl velitelem místního požárního sboru od roku 1947 a tuto funkci zastával svědomitě až do roku 1961. Z důvodu onemocnění žádal o uvolnění z funkce a na jeho místo byl zvolen František Dorda. Tuto funkci zastával 2 roky, načež se této funkce vzdal. Po jeho odchodu byl výborem dne 28. 5. 1962 navržen a místní národním výborem schválen do funkce velitel pan Jan Tomoszek čp. 149. Tuto funkci zastával do roku 1979. Pan Tomoszek absolvoval kurz na Ústřední škole ČSPO v Bílých Poličanech, doplňující kurz MV PO ve Frýdku-Místku. Toto zvýšení jeho kvalifikace se projevilo v systematické přípravě výcviku družstva pro plnění úkolů vytýčených Ústředním výborem ČSPO. Od roku 1960 probíhala každoročně v zimě teoretická příprava školení družstev požárního sboru, připravovala se námětová cvičení, dbalo se na výcvik požárních družstev do celostátní soutěže. Velitel organizoval přednášky s filmem, přednášky na školách, a další akce. Ve své funkci se projevil jako schopný velitel a proto byl zvolen okrskovou radou na okrskového velitele.

V roce 1967 byl na návrh Okresního výboru ČSPO přidělen požárnímu sboru v Komorní Lhotce starší vůz Tatra 805. Technika a výstroj SDH se stále vylepšovala zásluhou Místního národního výboru, takže členové měli ty nejlepší předpoklady pro další rozvoj požární ochrany.

V září roku 1974 došlo k tragické nehodě na dole „František“ (Gottwald), kdy zahynulo mnoho horníků, mezi nimi i předseda SDH pan Jan Kubačka. Byla to bolestná rána pro všechny členy SDH a občany naší obce. Do konce roku 1974 za pana Kubačku nastoupil do funkce dosavadního velitele SDH pan Jan Tomoszek. Pak od roku 1975 do roku 1976 vykonával funkci předsedy pan Vladislav Smolon. V roce 1976 byl zvolen do funkce předsedy pan Jan Hrbáček. V té době byl také navázán družební styku s „Polską Strażą Ochotniczą“ v Raciborzu-Sudole. Od roku 1980 byly naše styky na určitou dobu přerušeny z důvodů uzavření státní hranice. Teprve v roce 1994 byl opět navázán oboustranný kontakt.

V tomtéž roce zakoupil Obecní úřad starší vozidlo Škoda 706 CAS 25 za 85 000 Kčs. SDH zaplatilo pouze symbolických 5 000 Kč.

Od roku 1994 nastoupil do funkce starosty sboru pan Jan Tomoszek. V roce 1997 byl družební styk na požádání polského sboru omezen pouze na soukromé návštěvy mezi přáteli.

V roce 1999 byl nově zvolen velitel hasičů pan Marek Smolon a došlo i ke změně starosty po odstoupení pana Tomoszka. Do čela hasičů byl za starostu zvolen pan Bohuslav Polák. Bohužel v roce 2001 požádal pan Polák o uvolnění z funkce. Po něm nastoupil do této funkce zpět pan Jan Tomoszek.

V roce 2002, kdy se sbor připravoval na oslavy 100. výročí založení SDH Komorní Lhotka, všechny zasáhla bolestivá zpráva o úmrtí dlouholetého starosty sboru, p. Jana Tomoszka. V červenci r. 2002 byl při oslavách 100. výročí založení sboru pak vyznamenán, „in memoriam“, nejvyšším možným hasičským vyznamenáním „Zasloužilý hasič“. Zároveň byl také zvolen nový starosta sboru, kterým se stal p. Aleš Majer a byl zvolen i nový výbor SDH.

Začal se klást větší význam na fungování výjezdové jednotky SDH Komorní Lhotka. Její členové se začali pravidelně účastnit školení odborných způsobilostí a pravidelné odborné přípravy. S výrazným přispěním Obce Komorní Lhotka se zlepšeno technické vybavení jednotky a nově byli členové jednotky vybaveni zásahovými obleky, novými přilbami a zásahovou obuví.

Nadále byla zachována tradice pořádání taneční zábavy „Červencová noc“, na kterou se přicházejí pobavit lidé ze širokého okolí a pro členy SDH se pořádaly společenské akce a zájezdy (např. zájezd do Vysokých Tater, Lednice apod.). Sbor finančně přispíval dětem na Mikuláše, podílel se na financování osvětlení v nově rekonstruovaném sále kulturního domu a pořádal několik akcí pro děti MŠ a ZŠ z Komorní Lhotky (exkurze v požární zbrojnici, ukázky použití zásahové techniky a organizování dětských odpolední).

V prosinci roku 2006 požádal dosavadní starosta sboru, p. Aleš Majer o uvolnění z funkce a na následující Valné hromadě byl novým starostou sboru zvolen p. Ing. Tomáš Peřina, společně s novým výborem sboru.

V r. 2008 byla započata rekonstrukce hasičské zbrojnice. Díky dotaci a výrazné finanční podpoře Obce Komorní Lhotka byly vyměněny okna v budově zbrojnice, zaveden přívod vody a odpad, vybudováno sociální zařízení (koupelna a WC) a zřízena šatna pro výjezdovou jednotku a provedena úprava kulturní místnost pro potřeby školení členů výjezdové jednotky.

Na konci roku 2008 odstoupil po 10-ti letech z funkce velitele SDH Komorní Lhotka p. Ing. Marek Smolon a na jeho místo byl nově zvolen p. Andrzej Sabela. O rok později došlo opět k organizační změně ve vedení sboru. Na místo starosty sboru byla na výroční Valné hromadě zvolena p. Przeczková Šárka, vůbec jako historicky první starostka Sboru dobrovolných hasičů v Komorní Lhotce.

Pod jejím vedením se nadále pořádaly různé společenské akce. Výjezdová jednotka se více zaměřila na preventivní činnost. Probíhaly besedy se žáky ZŠ, s dětmi z letních táborů nebo také se seniory v domovech důchodců. Hlavním cílem starostky bylo obnovení účasti výjezdové jednotky na závodech v požárním sportu. Proto byly v roce 2013 pořízeny nové sportovní savice, koš, proudnice a formou sponzorského daru byla p. Přemyslem Majerem předána sboru sportovní nádrž na vodu. Velká píle při tréninku se brzy zúročila, když hned při první účasti na soutěži naše družstvo obsadilo 2. místo a pak i později obsazovalo nejvyšší mety.

Velkým snem členů výjezdové jednotky bylo pořízení nového zásahového vozidla. Na podzim roku 2013 obecní zastupitelstvo schválilo nákup vozidla. Tím započalo téměř půlroční hledání vhodného vozidla, které by splňovalo požadavky výjezdové jednotky. Z výběrového řízení pak jako vítěz vzešel DAF 2300 Turbo 4x4, které dříve sloužilo u jednotky holandských profesionálních hasičů. Vozidlo bylo pořízeno za 1.375.000,- Kč.

Po drobných úpravách bylo nové vozidlo přihlášeno v červenci 2014 do výjezdu a také mu bylo slavnostně požehnáno. Naše „Máňa“ Š 706 CAS 25 RTHP šla po 42 letech služby na odpočinek.

Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska vyhlásilo rok 2014 „rokem volebním“. I když v našem sboru volby proběhly o rok dříve, volilo se opět.

Na další pětileté období byl výbor zvolen v tomto složení:

Starosta: Šárka Przeczková

Místostarosta: Aleš Majer

Jednatel: Marcela Majerová

Hospodář: Lukáš Vávra

Velitel: Andrzej Sabela

Členové: Simona Vávrová

Jaroslav Santarius

Mojmír Wardas

Tomáš Ručka